e
skoro s podivem, kolik her, které se honosily nějakou filmovou či
knižní licencí, skončilo jako propadáky. Možná za to mohla nezkušenost
nebo falešná sebejistota tvůrců, kterým byly podobné projekty v minulosti
svěřeny. Každopádně nyní nastává změna k lepšímu, neboť přichází The
Lord of the Rings: The Battle for Middle-Earth. Vývoj této hry byl
svěřen lidem z losangelské pobočky Electronic Arts (bývalý Westwood),
kteří mají na svědomí třeba C&C Generals a už jen tato skutečnost
je v podstatě určitou zárukou kvalitní práce. Ostatně, že se nejedná
o žádnou béčkovou záležitost, jste měli možnosti zjistit už v dojmech.
Teď se ale pojďme podívat na to, jak LOTR: The Battle for Middle-Earth
coby čistokrevná real-time 3D strategie působí po týdnu a půl hraní
finální prodávané verze.
Úvod do hry po poutavém intru není nijak komplikovaný. Pro začátečníky
je zde přichystán výukový tutoriál, který je zcela pasivní. Pouze
koukáte na to, co je vám předváděno, ale nemáte možnost si nově nabyté
poznatky ihned vyzkoušet. Jedná se však o takové triviálnosti, že
jsou už notoricky známé. Kromě skirmish módu a multiplayeru, které
si většina lidí stejně nechá až na později, jsou v podstatě jedinou
herní možností dvě rozsáhlé hlavní kampaně.
• Souboj světlých
a temných sil
Jelikož se jedná o Tolkienův bájný svět, je dopředu jasné, že jedno
tažení je věnováno Společenstvu Prstenu a druhé je zasvěceno temným
silám. Obě kampaně jsou už od začátku odemčené, takže nezáleží na
tom, v jakém pořadí budou odehrány. V případě, když se hráč vydá na
cestu Dobra, doprovází Společenstvo Prstenu od svého vzniku až do
vytouženého cíle.
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek
U temného tažení je tomu však trochu jinak. V něm se totiž veškeré snažení logicky upíná k překažení plánů Společenstva Prstenu. Cílem tedy je postupná likvidace nejen Rohanských a Gondorských armád, ale také jednotlivých kladných hrdinů, Hobity nevyjímaje. I tentokrát si sice během hry připomínáte jednotlivá místa z filmů, ale výsledkem je vítězství Zla nad Dobrem, což už se s předlohou neshoduje. Velet lze jak hordám Železného pasu, tak Mordorským legiím. Samozřejmě nechybí ani záporní hrdinové jako je například Saruman či Nazgúl. Celkově je ale ve hře těchto hrdinů o hodně méně než těch kladných.
• Putování Středozemí
Když pominu specifické mise, které přímo zobrazují výjevy z filmového plátna (například průchod Morií, Helmův žleb apod.), je uplatňován především klasický styl vytěž-vyrob-znič. Z toho vyplývá, že náplně misí jsou hlavně o fyzické likvidaci nepřátelských vojsk a jejich opevnění. Jde sice namítnout, že tím pádem by LOTR: The Battle for Middle-Earth mohl být dosti stereotypní RTS, ale naštěstí to není tak hrozné. Jednak se všechny druhy misí střídají a kromě eliminačních cílů jsou k dispozici skoro vždy i nějaké další nepovinné úkoly, které hru zpestřují.
Herní systém LOTR: The Battle for Middle-Earth používá ve svém základě překrásně vykreslenou trojrozměrnou mapu Středozemě. Ta je rozdělena na menší sektory, přičemž ne všechny jsou hratelné (příprava pro datadisk?). Části Středozemě, kde se nic zásadního nedělo, jsou zde sice jen do počtu, ale pro celkový obraz krajiny je jejich přítomnost velmi důležitá.
Na první pohled může podobná mapa vzbuzovat nadšení, protože trochu připomíná tu z Rome: Total War, ale realita už tak super zase není. Aby byla totiž dodržena filmová posloupnost, je pohyb hráče po mapě více či méně tvůrci dirigován. Jednotlivé lokace jsou pevně svázány s čísly kapitol a tím pádem nelze pobíhat po mapě, jak se vám zachce. Potěšující skutečností naopak je, že některé kapitoly obsahují hned několik misí a vy si můžete vybrat, které z nich si zvolíte. Něco lze dokonce i vynechat, což urychlí putování, ale myslím, že by byla velká škoda něco takového dělat. Každá dokončená mise, byť nepovinná, totiž přidává hráči různé bonusy v podobě surovin, síly či velení.
• Zjednodušený herní systém
Aby byla tato RTS co možná nejzábavnější, rozhodli se její tvůrci ještě více zjednodušit ekonomickou část hry. Je sice stále potřeba získávat suroviny, stavět a vyrábět, ale oproti jiným strategiím to má patřičný spád. Suroviny jsou brány jako celek a nevětví se třeba na zlato, dřevo či kámen. Postavením příslušných budov (farmy, jatka, pily) se začne generovat univerzální surovina, za kterou lze pořizovat další stavby nebo trénovat vojska.
Pro samotné budování nepotřebujete žádné dělníky ani si nemůžete vybrat místo, kam se nová struktura umístí. Už dopředu jsou totiž na povrchu mapy umístěny speciální značky a pouze na nich je možné něco postavit. Stačí tedy jednou kliknout pro vybrání příslušného stavebního místa a druhým klikem vybrat z jednoduchého menu požadovanou budovu. Následně se nový objekt vynoří ze země a je vystaráno.
Patřičně zjednodušen je i výcvik vojáků, kteří se rodí ne po jednotlivcích, ale po skupinách. Vyzbrojit se mohutnou armádou je tak celkem hračka a ani to netrvá moc dlouho. Kromě množství univerzální suroviny je ovšem nezbytné hlídat si výši tzv. velitelských bodů. Čím více jich máte k dispozici, tím větší armádu si můžete dovolit. Přičemž platí pravidlo, že třeba jezdecké jednotky stojí více velitelských bodů než jejich pěší kolegové. Je to tedy limitující faktor, který reguluje množství vojáků na mapě. Osobně bych však uvítal, kdyby bylo možné ovládat poněkud větší armády. Například při obraně Helmova žlebu a dalších velkých bitvách, je až moc evidentní, že si autoři upravili počty jednotek pro svou potřebu. Je tedy nutné zapomenout na tisícová vojska z filmu nebo knihy a smířit se „pouze“ s několika stovkami bojovníků.
• Magie a speciální schopnosti
O přeživší vojenské jednotky se po úspěšném dokončení hlavních cílů nepřichází, ale naopak jsou převedeny do dalších misí. Tato skutečnost sice není nic, z čeho by člověk měl padnout na zadek, ale rozhodně potěší, když nemusíte v každé nové misi budovat vojsko od úplného začátku. A co víc, jednotky z dřívějška mají nasbíráno více zkušeností a rovněž si ponechávají různá vylepšení zbraní či brnění. To samé platí i pro hrdiny, kteří navíc disponují velmi užitečnými schopnostmi v podobě kouzel. Síla magie aplikovaná na soupeře prostřednictvím postav hrdinů má velký vliv a mnohdy její použití či opomenutí může rozhodnout o výsledku celé bitvy.
Aby toho nebylo málo, tak síly Dobra i Zla mohou používat ještě další zvláštní schopnosti. Nalézají se ve speciální knize a obě strany jich mají rovný tucet. K aktivaci každé z nich je zapotřebí nasbírat určitý počet bodů, které hráč dostává za plnění úkolů. Jedná se například o získání veteránských úrovní pro hrdiny, odhalení mapy v cílové oblasti, povolání armády mrtvých atd.
• Slučování jednotek
Rozdíly mezi jednotlivými jednotkami jsou hodně znát. Lidští či elfí bojovníci jsou v menšině, ale zato mají větší výdrž a bojují efektivně. Oproti tomu jednotek temných sil je sice jako smetí, ale lze je velmi snadno rozprášit. Třeba rohanská jízda dokáže převálcovat celé šiky jednotek Uruk-hai nebo kušiníků a má takovou sílu, že napadení vojáci doslova létají v kotrmelcích vzduchem.
Zajímavou volbou je rovněž možnost slučování některých jednotek. Sjednotit můžete například lučištníky a normální bojovníky. Díky tomu jsou slabé střelecké jednotky více chráněné proti bezprostředním nájezdům, ale zase vojáci s meči jsou omezeni v útočných možnostech. Když se ale takto dvě jednotky spojí dohromady, bohužel neexistuje způsob, jak je rozdělit, což je poněkud zarážející nevýhoda.
• Skvělá atmosféra i grafika
Z předešlého popisu jste možná nabyli dojmu, že se vlastně jedná o normální tuctovou hru nepřinášející žádné podstatné novinky. Dalo by se s tím souhlasit nebýt velkého ALE. Filmová licence v tomto případě totiž dělá opravdové divy a z běžné hry činí velmi atraktivní titul. Nejdůležitější ze všeho je tak vynikající atmosféra, která umocňuje celkový prožitek. Od autorů hry to byl zkrátka záměr - vsadili na jistotu a vytvořili koncept nenáročné RTS, která dokonale využívá předlohy filmové trilogie. Nzbývá tedy než přiznat, že EA více než chytře investovali do licence Pána Prstenů, protože bez ní by podobná hra neměla tak velkou šanci na komerční úspěch a miliony prodaných kopií.
Vizuální zpracování LOTR: BfME je opravdu na úrovni a je radost na něj pohledět. Už jednou zmiňovaná trojrozměrná mapa Středozemně je skutečně úchvatná a oplývá řadou detailů. Působivé je i přehrávání tématických filmových úryvků v levé dolní části obrazovky, jež se aktivuje vždy, když je označena jedna z oblastí Středozemě.
Grafika během hraní misí je také vynikající, zvláště vymakané jsou pohyby jednotek. Třeba Stromovous je sice pomalý jak šnek, ale když se pustí do práce, je to parádní podívaná. Do nepřátel zásadně nejdříve kope a poté máchnutím mocné paže pošle na vyhlídkový let po okolí klidně 5 vojáků najednou. Velkou pozornost si určitě zaslouží i efekty magie používané hrdiny. Mezi nejvýraznější patří třeba schopnosti Gandalfa či Sarumana, přičemž velmi efektní jsou například ničivé modré blesky nebo viditelně se vlnící vzduch při kouzlech odhazující opodál celé skupinky nepřátel.
Práce s kamerou je docela snadná a umožňuje jak zoomování tak otáčení kolem své osy. Tam, kde to tvůrci uznali za vhodné (například průchod Morií), je otáčení pohledu zablokováno a řízeno automaticky. V klasických misích, kde se těží a staví, je to však již čistě na vůli hráče. Jako již tradičně vytýkám kameře na můj vkus až příliš malý rozsah maximálního oddálení pohledu. Nevím proč tímto neduhem trpí tak velké množství her, ale já osobně se stále nemohu zbavit dojmu, že potřebuji mít nad bojištěm větší nadhled, resp. odstup. Takto nezbývá než neustále posunovat obraz z místa na místo, aby vůbec bylo možné ohlídat velké bitevní pole.
• HW nároky a soundtrack
LOTR: The Battle for Middle-Earth je po hardwarové stránce spíše náročnější hrou. Se svým počítačem Athlon XP 2200+, 512 MB DDR s GF Ti4400 jsem si mohl dovolit maximálně rozlišení 1024x768 se středními detaily. I tak jsem ale měl při větších bitvách problémy s viditelným zpomalováním hry. To svědčí o tom, že pokud si někdo chce vychutnat tuhle parádní grafiku se vším všudy, na železe rozhodně šetřit nemůže.
Zmíním musím také zvukový doprovod. Díky filmové licenci máte totiž možnost během hry poslouchat známé melodie Pána Prstenů, což jsou náramně krásné a působivé skladby. Asi nemusím dodávat, že i toto má nemalý vliv na atmosféru. To samé platí rovněž o hlasech jednotlivých hrdinů, ve kterých jistě poznáte skutečné herce z filmové trilogie. Pochopitelně je řeč o originálním znění v angličtině. Lidé, co znají jen český dabing, z toho tak odvázaní asi nebudou :)
15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů
• Lokalizace?
Při případné koupi tohoto titulu se nenechte zmást počeštěnou DVD krabičkou obsahující i přeložený název hry (Pán Prstenů: Bitva o Středozem). Nevím, jestli za tím jsou jen marketingové důvody, ale každopádně tahle podoba může u někoho vyvolat klamný dojem, že se jedná o kompletně lokalizovaný titul. Skutečnost je ovšem taková, že kromě obalu je v češtině už jen manuál (naštěstí bude brzy přeložená i celá hra, viz níže).
Z celkového pohledu je LOTR: The Battle for Midle-Earth titulem, který určitě nezklamal. Zvláště pro příznivce knižní i filmové předlohy je skoro povinnost tuto hru vlastnit a prožít s ní putování Společenstva Prstenu v nové podobě. Nad zjednodušeným herním modelem sice mohou ohrnovat nos náročnější hráči, ale takhle je LOTR: The Battle for Middle-Earth daleko více přístupnější širokým masám a možná i lidem, kterým doposud žánr RTS moc neříkal. Nehleďte tedy na absenci originálních nápadů a vychutnejte si výjimečnou fantasy atmosféru, která rozhodně nebývá v podobných hrách pravidlem.
Pouze zákazníci internetového obchodu Tiscali GameShop obdrží na přelomu roku k této hře češtinu zdarma - více informací a obrázky najdete zde.
Stáhněte si: Videa, Trailery...
Související články: Dojmy, Novinky...